Důsledky změny klimatu

Klimatická krize zvýšila globální průměrnou teplotu a způsobuje častější teplotní extrémy, jako jsou vlny veder. Vyšší teploty mohou vést ke zvýšené úmrtnosti, nižší produktivitě a škodám na infrastruktuře. Nejvíce postiženými budou nejzranitelnější skupiny obyvatelstva: starší lidé a kojenci.

Očekává se také, že vyšší teploty způsobí změnu v zeměpisném rozložení podnebných pásů. To také způsobí změny v rozšíření a přirozeném výskytu mnoha rostlinných a živočišných druhů, které jsou již teď pod tlakem kvůli ztrátě přírodních stanovišť a kvůli znečištění.

Zvýšení teploty může rovněž ovlivnit fenologii: chování a životní cyklus živočišných a rostlinných druhů. To by pak mohlo vést ke zvýšení počtu škůdců a invazivních druhů a potažmo k vyššímu výskytu některých lidských chorob.

Mezitím by se mohly snížit výnosy a životaschopnost zemědělství a hospodářských zvířat, případně schopnost ekosystémů poskytovat důležité služby a zboží (např. dodávky čisté vody nebo chladného a čistého ovzduší).

Vyšší teploty způsobují větší odpařování vody, což spolu s nedostatkem srážek zvyšuje riziko silného sucha.

Je pravděpodobné, že nízkoteplotní extrémy (studená období, dny mrazu) budou v Evropě čím dál vzácnější. Globální oteplování však snižuje předvídatelnost událostí, a tudíž naši schopnost účinně na ně reagovat.

Vzhledem k měnícímu se klimatu se mnoho evropských regionů již nyní potýká s častějšími, závažnějšími a dlouhodobějšími obdobími sucha. Sucho je neobvyklý a dočasný nedostatek vláhy způsobený kombinací nedostatečného množství srážek a intenzivnějšího výparu (v důsledku vysokých teplot). Liší se od nedostatku vody, což je celoroční strukturální nedostatek sladké vody způsobený její nadměrnou spotřebou.

Sucha mají často dominový efekt, například na dopravní infrastrukturu, zemědělství, lesnictví, vodu a biologickou rozmanitost. Snižují hladinu vody v řekách a podzemních vod, brzdí růst stromů a plodin, zvyšují poškození škůdci a pravděpodobnost přírodních požárů.

V Evropě způsobují sucha každý rok ztráty v přibližné výši 9 miliard eur, jelikož mají dopad na zemědělství, energetiku a veřejné zásobování vodou. Stále častěji se v Evropě objevují i extrémní sucha, což s sebou nese i nárůst ztrát, které způsobují.

Pokud by globální průměrný nárůst teploty dosáhl 3 °C, byla by sucha dvakrát častější a absolutní roční ztráty v jejich důsledku by se v Evropě zvýšily na 40 miliard eur ročně, přičemž nejzávažnější dopady by postihly oblast Středomoří a Atlantiku. Častější a závažnější sucho zvyšuje délku a závažnost lesních požárů, zejména ve Středomoří. Změna klimatu rovněž rozšiřuje oblast, kterou požáry ohrožují. Regiony, které v současné době nejsou náchylné k požárům, by se mohly v budoucnu stát rizikovými oblastmi.

S oteplováním klimatu se mění režimy srážek, zvyšuje se výpar, tání ledovců a stoupají hladiny moří. Všechny tyto faktory ovlivňují dostupnost sladké vody.

Očekává se, že častější a závažnější sucha a rostoucí teploty vody vyvolají snížení kvality vody. Tyto podmínky totiž podporují růst toxických řas a bakterií, což ještě zhorší problém nedostatku vody, který je z velké části způsoben lidskou činností.

Kvalitu a množství dostupné sladké vody dále rovněž ovlivní větší výskyt průtrží mračen (náhlých extrémních dešťů), neboť vichřice mohou způsobit, že do povrchových vod proniknou nevyčištěné odpadní vody.

Evropské řeky obvykle pramení v horských oblastech a 40 % sladké vody v Evropě pochází z Alp. Změna dynamiky sněhu a ledovců a režimu srážek však mohou vést k dočasnému nedostatku vody v celé Evropě. Změny říčních toků způsobené suchem mohou rovněž ovlivnit vnitrozemskou vodní dopravu a výrobu vodní energie.

Očekává se, že změna klimatu povede v mnoha oblastech k většímu množství srážek. Déle trvající vydatné srážky povedou především k povodním, zatímco krátké, intenzivní průtrže mračen mohou způsobit záplavy.

Povodně jsou v Evropě poměrně běžnou přírodní katastrofou, která má spolu s bouřemi na svědomí lidské životy a škody na majetku milionů lidí a v posledních třech desetiletích způsobila obrovské hospodářské ztráty. Změna klimatu v nadcházejících letech pravděpodobně zvýší četnost povodní v celé Evropě.

Předpokládá se, že v důsledku vyšších teplot budou stále častější a vydatnější silné přívalové deště, s čímž souvisí i častější výskyt přívalových povodní.

V některých regionech by se některá rizika, jako jsou rané jarní záplavy, mohly v krátkodobém horizontu snížit kvůli menšímu množství sněhu, avšak zvýšené riziko přívalových povodní v horských oblastech, které přetíží říční systém, může tyto dopady ve střednědobém horizontu vyvážit.

Hladina moří v průběhu 20. století vzrostla a tento trend se v posledních desetiletích zrychlil.

Je to způsobeno především tepelnou roztažností oceánů v důsledku oteplování. K tomu však přispívá i tání ledu ledovců a antarktického ledu. Předpokládá se, že do konce století dojde v Evropě ke zvýšení hladiny moří v průměru o 60 až 80 cm, v závislosti zejména na tempu tání ledové vrstvy v Antarktidě.

Přibližně třetina obyvatel EU žije do 50 km od pobřeží a tyto oblasti vytvářejí více než 30 % celkového HDP Unie. Celková ekonomická hodnota aktiv nacházejících se do 500 metrů od evropských moří se pohybuje od 500 miliard do 1 000 miliard eur.

Spolu s dalšími dopady změny klimatu zvýší vzestup hladiny moří riziko povodní a eroze v pobřežních oblastech, což bude mít významné důsledky pro obyvatelstvo, infrastrukturu, podniky a přírodu v těchto místech.

Kromě toho se předpokládá, že vzestup hladiny moří sníží množství dostupné sladké vody, neboť mořská vody proniká do vrstev s podzemní vodou. To rovněž pravděpodobně povede k mnohem většímu pronikání slané vody do útvarů sladké vody, což ovlivní zemědělství a zásobování pitnou vodou.

Ovlivní to také biologickou rozmanitost pobřežních stanovišť a služby a zboží, které příroda poskytuje. Dojde ke ztrátě mnoha mokřadů, což ohrozí jedinečné druhy ptáků a rostlin a zničí přirozenou ochranu těchto oblastí před bouřemi.

Ke změně klimatu dochází takovým tempem, že se mu mnohé rostlinné a živočišné druhy nestíhají přizpůsobit. Existují jasné důkazy o tom, že biologická rozmanitost již na změnu klimatu reaguje a bude tak činit i nadále. Přímé dopady zahrnují změny fenologie (chování a životní cyklus živočišných a rostlinných druhů), četnost a rozšíření druhů, složení jednotlivých společenství, strukturu stanovišť a ekosystémové procesy.

Změna klimatu rovněž vede k nepřímým dopadům na biologickou rozmanitost prostřednictvím změn ve využívání půdy a dalších zdrojů. Ty mohou být kvůli svému rozsahu, záběru a rychlosti škodlivější než přímé dopady. Nepřímé dopady zahrnují: fragmentace stanovišť a jejich vymizení, nadměrné využívání zdrojů, znečištění ovzduší, vody a půdy a šíření invazivních druhů. Dále se sníží odolnost ekosystémů vůči změně klimatu a jejich schopnost poskytovat základní služby, například regulaci klimatu, povodní či eroze, potraviny, čistý vzduch a vodu.

Změna klimatu může zhoršit erozi, úbytek organické hmoty, zasolování, úbytek biologické rozmanitosti půdy, sesuvy půdy, desertifikaci a povodně či záplavy. Dopad změny klimatu na ukládání uhlíku v půdě může souviset s měnícími se atmosférickými koncentracemi oxidu uhličitého, zvýšenými teplotami a měnícími se srážkovými vzorci. Extrémní srážky, rychlé tání sněhu nebo ledu, vysoký průtok vody a zvýšené sucho jsou události související s klimatem, které mají vliv na degradaci půdy. Svou úlohu hraje také odlesňování a další lidské činnosti (zemědělství, zimní sporty). Očekává se, že se v půdách pobřežních oblastí zvýší podíl soli v důsledku pronikání slané vody z moří, které způsobí stoupající hladina moří a (periodicky) nízký průtok řek.

Změna klimatu velmi pravděpodobně povede k významným změnám v dostupnosti vody v celé Evropě v důsledku méně předvídatelných srážkových režimů a intenzivnějších bouří. To povede ke zvýšenému nedostatku vody, zejména v jižní a jihovýchodní Evropě, a ke zvýšenému riziku povodní na většině kontinentu. Výsledné změny se dotknou mnoha pevninských a mořských oblastí a mnoha různých přírodních prostředí a druhů.

Teplota vody je jedním z ústředních faktorů, které určují celkový stav vodních ekosystémů, protože vodní organismy mohou snášet teploty pouze ve specifickém rozsahu. Změny klimatu vedou ke zvyšování teploty vody v řekách a jezerech a k úbytku ledového pokryvu, což ovlivňuje kvalitu vody a sladkovodní ekosystémy.

Dopady změny klimatu, jako je zvýšení povrchové teploty moří, acidifikace oceánů a změny proudů a větru, významně mění fyzikální a biologické složení oceánů. Změny teplot a cirkulace oceánů mají potenciál změnit zeměpisné rozšíření ryb. Zvyšující se teplota moří by mohla rovněž umožnit nepůvodním druhům rozšířit se do oblastí, kde dříve nemohly přežít. Například acidifikace oceánů bude mít dopad na různé organismy, které vytvářejí uhličitan vápenatý. Tyto změny budou mít nevyhnutelné dopady na pobřežní a mořské ekosystémy, což povede k významným socioekonomickým důsledkům pro mnoho regionů.

Změna klimatu představuje významnou hrozbu nejen pro lidské zdraví, ale také pro zdraví zvířat a rostlin. I když měnící se klima nemusí nutně vytvářet mnoho nových nebo neznámých zdravotních hrozeb, stávající účinky se ještě zhorší a budou výraznější, než je v současnosti patrné.

Předpokládá se, že k nejvýznamnějším dopadům budoucí změny klimatu na zdraví budou patřit:

1. vyšší úmrtnost (úmrtí) a nemocnost (nemocí) v letním obdob kvůli teplu
2. snížení úmrtnosti (úmrtí) a nemocnosti (nemocí) v zimním obdob v souvislosti s mrazem
3. zvýšení rizika nehod a dopadů extrémních povětrnostních jevů (povodně, požáry a bouře) na životní podmínky
4. změny v dopadu nemocí, např. nemocí přenášených vektory, hlodavci, vodou nebo potravou
5. změny sezónního rozšíření některých alergenních druhů pylu, rozšíření výskytu viru, škůdců a nemocí
6. nově se objevující a znovu se objevující nákazy zvířat, které představují nebezpečí pro zdraví evropských zvířat a lidské zdraví v důsledku virových zoonotických nákaz a nákaz přenášených vektory
7. nově se objevující a znovu se objevující škůdci rostlin (hmyz, patogeny a další škůdci) a choroby postihující lesní a rostlinné systémy
8. rizika související se změnou kvality ovzduší a ozonu.

Lidé žijící v nízkopříjmových městských oblastech se slabě vyvinutou infrastrukturou a obecně skupiny obyvatelstva s nižšími příjmy a aktivy jsou více vystaveny dopadům změny klimatu, protože navíc nedisponují prostředky, jak jí čelit.

Neúměrně postiženy změnou klimatu bývají ženy, které jsou rovněž znevýhodněny, pokud je zapotřebí zavést nákladná adaptační opatření. Ženy jsou však zároveň klíčovými aktéry v přizpůsobování se změně klimatu a obecněji udržitelných postupů.

 Mezi ty nejzranitelnější, pokud jde o klimatická rizika, patří nezaměstnaní a sociálně marginalizované osoby.

Stárnoucí obyvatelstvo Evropy, které je neúměrně postiženo sníženou pohyblivostí nebo zdravotními překážkami, znamená, že jeho větší část bude zranitelná vůči dopadům změny klimatu.

Změna klimatu již také začala ovlivňovat vysídlování a migraci. Ačkoli je klima pouze jednou z několika příčin vysídlování a migrace, patří mnoho partnerských zemí, které směřují k udržitelnému rozvoji, k nejvíce zasaženým. Obyvatelé těchto zemí jsou často do velké míry závislí na přirozeném prostředí, přičemž mají na boj proti měnícím se klimatickým podmínkám nejméně prostředků.

Dopad nárůstu teploty, změn režimů srážek nebo zvýšení hladiny moří přímo či nepřímo ovlivní produktivitu a životaschopnost všech hospodářských odvětví ve všech členských státech EU, což bude mít dopad na trh práce.

Změna klimatu může ovlivnit dostupnost pracovní síly v důsledku zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva a dalších omezení v oblasti zdraví při práci (vyšší teplota při práci, častější a intenzivnější přírodní rizika, která lidem brání dostat se na pracoviště).

Některá hospodářská odvětví jsou navíc velmi zranitelná z důvodu své závislosti na běžných klimatických podmínkách. V důsledku změny klimatu se očekávají změny v produkci jednotlivých odvětví – například v zemědělství a cestovním ruchu.

Významné investice do přizpůsobení se změně klimatu by mohly nabídnout pracovní příležitosti a nové zdroje příjmu v rámci činností, jako je posílení ochrany pobřeží, stavebnictví a (zelená) infrastruktura, vodohospodářství a přemisťování ohrožených sídel. Čisté účinky těchto investic na tvorbu pracovních míst však nejsou ještě známy, jelikož k využití těchto příležitostí bude nezbytné zvýšit kvalifikaci pracovníků.

Snižování zranitelnosti a provádění adaptačních opatření není pouze úkolem a odpovědností vládních institucí. Závažnost změny klimatu vyžaduje, aby na snižování zranitelnosti a přizpůsobování se dopadům klimatické změny spolupracovaly veřejné i soukromé subjekty. Ne všechny zúčastněné strany jsou si však své zranitelnosti vědomy a ani neznají opatřeních, která by mohly přijmout, aby se změně klimatu aktivně přizpůsobily. Vzdělávání a osvětová činnost je proto důležitou součástí adaptace na změnu klimatu, abychom zvládli dopady této změny, navýšili naši adaptační kapacitu a snížili naši celkovou zranitelnost.

Důsledky změny klimatu se týkají zejména infrastruktury a budov kvůli jejich dlouhé životnosti, vysokým počátečním nákladům a zásadní úloze ve fungování naší společností a hospodářství.

Zranitelnost budov a infrastruktury spočívá v jejich konstrukci (nízká odolnost vůči bouřím) nebo umístění (např. v oblastech náchylných k záplavám či povodním, sesuvům půdy, lavinám). K jejich poškození nebo vyřazení z provozu může dojít v důsledku měnících se klimatických podmínek nebo extrémních povětrnostních jevů: stoupající hladina moří, extrémní srážky a záplavy, výskyt extrémně nízkých nebo vysokých teplot, silné sněžení, silný vítr...

Důsledky změny klimatu pro budovy a infrastrukturu se budou v jednotlivých regionech lišit.

Evropský energetický systém již klimatické změny ohrožují a předpokládá se, že se tyto hrozby budou zvyšovat. Očekává se, že změna klimatu povede ke snížení poptávky po vytápění v severní a severozápadní Evropě a výrazně zvýší poptávku po elektřině nutné k chlazení v jižní Evropě, což může dále zvyšovat poptávku po elektřině v době špičky.

Intenzivnější a častější vlny veder změní skladbu nabídky energie a poptávky po ní, často protichůdným směrem. Další nárůst teploty a sucha může omezit dostupnost chladicí vody pro výrobu tepelné energie v létě (snižování nabídky energie), zatímco poptávka po klimatizaci poroste.

Větší rozsah a četnost extrémních povětrnostních jevů bude navíc ohrožovat fyzickou energetickou infrastrukturu: nadzemní přenosové a distribuční vedení, ale také rozvodny či transformátory.

Změna klimatu rovněž přináší zvýšenou nejistotu ohledně povětrnostních podmínek v celé Evropě. To má z dlouhodobého hlediska přímý negativní dopad na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Mezi bezprostřední příklady patří méně slunce nebo větru v oblastech, kde je obvykle více teplo a sucho, což ovlivní růst plodin určených k výrobě energie z biomasy.

Předpokládá se, že změna a proměnlivost klimatu budou mít významný dopad na zemědělskou produkci, a to jak z hlediska výnosů plodin, tak z hlediska míst, kde je možné jednotlivé plodiny pěstovat. Pěstitelská sezóna se prodlužuje a předpokládá se, že tento trend bude dále pokračovat v důsledku dřívějšího nástupu růstu na jaře a delšího vegetačního období na podzim. To by umožnilo rozšíření teplomilných plodin dále na sever do oblastí, kde pro ně dříve nebyly vhodné podmínky.

Kombinace tepla a sucha vyvolá ve většině evropských oblastí během 21. století značné ztráty zemědělské produkce, které nebudou kompenzovány zisky v severní Evropě. I když je zavlažování pro zemědělství účinnou metodou, jak se klimatickým podmínkách přizpůsobit, bude kvůli omezené dostupnosti vody obtížněji využitelné.

Nejhůře budou zasaženy jižní regiony, což bude mít na zemědělství celkově negativní dopad. Vysoké teploty, nedostatek vláhy a extrémní povětrnostní jevy mohou vést k nižším výnosům a jejich většímu kolísání a v dlouhodobém horizontu k úbytku vhodných pěstitelských oblastí. Dopady budou záviset na srážkových režimech a zvažovaných plodinách.

Severní části Evropy by mohly očekávat určité pozitivní účinky na zemědělství zavedením nových odrůd plodin, vyššími výnosy a rozšířením ploch vhodných pro pěstování. Je to způsobeno prodloužením pěstitelské sezóny, delšími obdobími bez mrazů a méně častým výskytem vln chladného počasí. Očekávají však i negativní dopady, zejména v důsledku zvýšeného výskytu škůdců a chorob, vyplavování živin a snížení organické hmoty v půdě.

Dopady změny klimatu na lesnictví zahrnují zvýšené riziko (abiotických) období sucha, bouří a požárů a (biotických) škůdců a chorob, což vše povede k narušení stavu lesů.

Dopad požárů je obzvláště silný na již poškozené ekosystémy v jižní Evropě a předpokládá se, že se v budoucnu ještě zhorší, přičemž období požárů v této oblasti bude zřejmě delší a většího rozsahu.

Podle prognóz se sníží porosty lesů v jižní Evropě a zvýší v severní. Zřejmě však dojde ke změně biologické rozmanitosti lesů v celé Evropě v souvislosti s výskytem jiných druhů stromů a větším ohrožením specializovaných rostlinných společenství. Očekává se, že omezená rozmanitost druhů stromů v boreálních lesích zvýší jejich poškození škůdci a chorobami.

Podle prognóz se v důsledku změny klimatu výrazně změní četnost a intenzita většiny typů extrémních událostí. Pokud se náležitě zohlední základní trend, bude se pojistné v krátkodobém horizontu postupně zvyšovat a pojistný trh tyto změny bez narušení absorbuje. Znalost rizika se však často zlepšuje „etapově“, což může vést ke skokovému zvýšení cen během krátkého období. V dlouhodobějším horizontu, zejména v nejzranitelnějších odvětvích nebo oblastech, by změna klimatu mohla nepřímo zvýšit sociální rozdíly, neboť pojistné se stane pro část obyvatelstva nedostupným.

Pro regiony, v nichž hraje cestovní ruch důležitou roli, mohou být hospodářské důsledky změny klimatu značné. Předpokládá se, že atraktivita jižní Evropy z hlediska cestovního ruchu se během klíčových letních měsíců výrazně sníží, ale v ostatních obdobích se zvýší. V případě střední Evropy se předpokládá, že se její přitažlivost pro turisty v průběhu roku zvýší. Předpokládaný úbytek sněhové pokrývky negativně ovlivní odvětví zimního sportu v mnoha regionech.

Změna klimatu neohrožuje jen Zemi, ale i všechny podniky, které na ní působí. Některé jsou však zranitelnější než jiné. Očekává se, že dopady neúměrně zasáhnou malé a střední podniky, včetně narušení obchodních činností, škod na majetku, narušení dodavatelských řetězců a infrastruktury, což povede k nárůstu nákladů na údržbu a materiál a k vyšším cenám. Opatření v oblasti klimatu však podnikům nabízejí širokou škálu nových příležitostí k vývoji výrobků a služeb, které pomohou snížit emise a přizpůsobit se globálnímu oteplování.

Arktida čelí velkým změnám, k nimž patří nadprůměrný nárůst teploty, úbytek letního ledového pokryvu moře a tání permafrostu. Úbytek ledového pokryvu se zrychluje a předpokládá se, že bude i nadále ovlivňovat místní přírodní a lidské systémy. Také tím vzniká potenciální další zátěž pro životní prostředí, jako je rozsáhlý průzkum ložisek ropy a zemního plynu a otevírání nových námořních tras. Tání permafrostu může vážně ovlivnit lidské systémy, například vytvářením problémů v oblasti infrastruktury. Křehké arktické ekosystémy výrazně trpí nadprůměrným nárůstem teploty a očekává se, že tyto dopady budou pokračovat.

Prognózy naznačují úbytek sněhové pokrývky a ledové pokrývky jezer a řek, zvýšený jarní a zimní průtok v některých částech řek a pokles v jiných (např. ve Finsku) a větší škody způsobené zimními bouřemi. Častější a intenzivnější extrémní povětrnostní jevy ve střednědobém až dlouhodobém horizontu by mohly mít na tento region negativní dopad, například tím, že budou kolísat výnosy jednotlivých plodin.

Pobřežní povodně postihly v minulosti nízko položené pobřežní oblasti v severozápadní Evropě a očekává se, že dojde ke zvýšení rizik v důsledku zvýšení hladiny moří a zvýšené hrozby bouří. Obzvláště zranitelné jsou země v oblasti Severního moře. Předpokládá se, že v důsledku většího množství zimní srážek se zvýší intenzita a četnost zimních a jarních povodní, i když dosud nebyly pozorovány v tomto směru žádné negativní trendy.

Ve střední a východní Evropě budou mít zřejmě klíčový dopad teplotní extrémy. Spolu se snížením množství letních srážek se tím může zvýšit riziko sucha a očekává se, že se v létě zvýší poptávku po energii. Podle prognóz se v důsledků většího množství zimních srážek zvýší intenzita a četnost říčních povodní v zimě a na jaře (v různých oblastech). Rovněž se očekává, že změna klimatu povede k většímu kolísání výnosu plodin a k častějším lesním požárům.

Oblast Středomoří byla v posledních desetiletích postižena významnými dopady v důsledku snížení množství srážek a zvýšení teploty, přičemž se očekává, že tyto dopady se budou v důsledku pokračující změny klimatu dále zhoršovat. Mezi ty hlavní patří snížení dostupnosti vody a výnosů plodin, rostoucí riziko sucha a úbytku biologické rozmanitosti, lesní požáry a vlny veder. Zvýšení účinnosti zavlažování v zemědělství může do určité míry snížit odběr vody, ale nebude stačit ke kompenzaci většího nedostatku vláhy způsobeného změnou klimatu. Odvětví vodní energie bude navíc stále více ovlivněno nižší dostupností vody a rostoucí poptávkou po energii, zatímco odvětví cestovního ruchu bude v létě čelit méně příznivým podmínkám. Ekologicky přijatelné průtoky, které jsou důležité pro zdravé zachování vodních ekosystémů, jsou ohroženy dopady změny klimatu a socioekonomickým vývojem.

Rostoucí zábor městské půdy a nárůst počtu obyvatel ve městech zvýšil v předchozích letech na mnoha místech vystavení evropských měst různým klimatickým dopadům, jako jsou vlny veder, povodně a sucha. Dopady extrémních jevů, jako byly povodně v okolí řeky Labe v roce 2002 nebo záplavy z městského odvodňovacího systému v Kodani v roce 2011, poukazují na vysokou zranitelnost měst vůči extrémním povětrnostním událostem. Pokračující zabírání půdy ve městech, růst a koncentrace obyvatelstva, jakož i jeho stárnutí přispějí v budoucnu k dalšímu zvýšení zranitelnosti měst vůči změně klimatu. Tyto dopady se mohou částečně řešit v rámci navrhování a správy měst a budováním rozsáhlejší zelené infrastruktury.

Nárůst teploty je obzvláště významný v mnoha horských oblastech, kde byl pozorován úbytek ledovcové hmoty a sněhové pokrývky, tání permafrostu a měnící se srážkové režimy, včetně menšího množství sněhových srážek, přičemž se očekává, že se budou tyto jevy dále zintenzivňovat. To by mohlo vést ke zvýšení četnosti a intenzity povodní v některých horských oblastech (např. v částech Skandinávie), které mohou mít dopad na lidi a zastavěné prostředí. Mezi další předpokládané dopady patří pokles zimního cestovního ruchu, nižší energetický potenciál vodní energie v jižní Evropě, posun vegetačních zón a rozsáhlá ztráta biologické rozmanitosti. Rostlinné a živočišné druhy žijící v blízkosti vrcholků hor čelí riziku vyhynutí, jelikož již nemohou migrovat do vyšších oblastí.

Ústup převážné většiny ledovců má rovněž vliv na dostupnost vody v oblastech níže po proudu.