Uhlík je základním stavebním kamenem živých organismů, ale i našich společností a ekonomik. Je součástí naší DNA i potravin, které konzumujeme, produktů, které každý den používáme, paliv, z nichž se vyrábí energie pro naše domácnosti a která pohánějí vozidla i stroje v továrnách, a najdeme ho v materiálech, které používáme k výstavbě měst. Atomy uhlíku nepřetržitě proudí v koloběhu mezi atmosférou, oceánem, vegetací a zemskou kůrou. Jde o přirozenou, ale křehkou rovnováhu, kterou člověk některými svými činnostmi ohrožuje. Emise ze spalování fosilních paliv, průmyslových procesů a změn ve využívání půdy se hromadí v oceánech a dramaticky zvyšují koncentraci CO₂ v atmosféře, čímž se podílejí na klimatické krizi a úbytku biologické rozmanitosti. 

Pohlcování oxidu uhličitého z lesů, zemědělské produkce nebo technologických procesů sehraje klíčovou roli při snaze o dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a stane se zásadním ve chvíli, kdy bude zapotřebí zajistit negativní emise, aby se aktivně snížila koncentrace CO₂ v atmosféře a stabilizovalo se klima. 

V prosinci 2021 přijala Komise sdělení o udržitelných uhlíkových cyklech, které obsahuje akční plán pro vývoj udržitelných řešení, jimiž by se zajistilo masivnější pohlcování uhlíku. 

Sdělení poukazuje na několik klíčových výzev a navrhuje krátkodobá až střednědobá opatření k jejich řešení. 

• Uhlíkové zemědělství: každý správce zemědělské půdy by měl mít do roku 2028 přístup k ověřeným údajům o emisích a pohlcování uhlíku, přičemž uhlíkové zemědělství by mělo přispět k dosažení navrhovaného cíle čistého pohlcení 310 milionů tun ekvivalentů oxidu uhličitého (Mt CO₂eq) v odvětví zemědělství, jak je uvedeno v balíčku opatření z července, jež se týká realizace Zelené dohody pro Evropu. 

• Udržitelný uhlík v průmyslu: do roku 2028 musí být veškerý CO₂ zachycený, přepravovaný, použitý a uložený v rámci průmyslových činností vykazován a započítáván podle jeho původu, do roku 2030 musí nejméně 20 % uhlíku použitého ve výrobcích pocházet z udržitelných nefosilních zdrojů, a do roku 2030 by každoročně mělo být z atmosféry prostřednictvím technologických řešení pohlceno a trvale uloženo 5 milionů tun CO₂. 

Objem pohlceného uhlíku je třeba dále zvyšovat i v budoucnu, ať už v zemědělství, nebo v průmyslu. Optimalizací způsobu, jak se pohlcování uhlíku monitoruje, vykazuje a ověřuje, se přiblížíme k tomu, abychom zajistili regulační využití uhlíkových certifikátů a rozvoj trhu. Uhlíkovému zemědělství a průmyslovým projektům, které dnes do pohlcování uhlíku investují, by se měla nabídnout perspektiva vytvoření spolehlivého rámce pro evidenci a certifikaci, který zajistí srovnatelnost a uznání opatření, která již byla v praxi zahájena. 

Za tímto účelem Komise navrhla regulační rámec EU pro certifikaci pohlcování uhlíku. Ten pomůže zajistit transparentnost při identifikaci uhlíkového zemědělství a průmyslových řešení, která jednoznačně odstraňují uhlík z atmosféry. 

Práci Komise na certifikačním rámci podporuje skupina odborníků věnující se otázkám pohlcování uhlíku. 

• Sdělení o udržitelných uhlíkových cyklech
• Otázky a odpovědi
• Infopřehled
• Výzva k předložení faktických podkladů
• Zachycování, využívání a ukládání uhlíku