Financování klimatických opatření na mezinárodní úrovni

Klimatická krize je celosvětovým jevem. Proto i snižování emisí skleníkových plynů musí probíhat ve všech zemích světa – jejich snížení v samotné EU nestačí. Z tohoto důvodu je EU hrdá na své partnerství s rozvojovými ekonomikami, jimž v jeho rámci poskytuje podporu, kterou potřebují ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jí.

EU, její členské státy a Evropská investiční banka jsou společně největšími přispěvateli na financování opatření v oblasti klimatu z veřejných zdrojů určených rozvojovým ekonomikám: jen v roce 2021 poskytly 23,04 mld. eur.

Rovněž jsou jedněmi z největších světových poskytovatelů oficiální rozvojové pomoci (v roce 2020 celkem 67 miliard eur), jejíž součástí jsou stále více i opatření na boj proti změně klimatu.

V rámci Pařížské klimatické dohody se mnoho zemí po celém světě zavázalo, že sladí finanční toky s plánem snižování emisí odolným vůči změně klimatu, aby se podařilo splnit naše dlouhodobé cíle v oblasti klimatu.

V této souvislosti EU zahájila ambiciózní Akční plán pro financování udržitelného růstu, jakož i strategii pro financování přechodu k udržitelnému hospodářství. EU rovněž pomáhá rozvojovým ekonomikám zlepšovat jejich podmínky pro mobilizaci nízkouhlíkového financování.

V říjnu 2019 zahájila EU společně s Argentinou, Kanadou, Chile, Čínou, Indií, Keňou a Marokem (mezitím se připojily další země) mezinárodní platformu pro udržitelné financování. Účelem platformy je zvýšit mobilizaci soukromého kapitálu pro environmentálně udržitelné investice.

V roce 2021 Evropská komise vyčlenila 2,5 mld. eur na pomoc rozvojovým ekonomikám, přičemž významná část (téměř 40 %) se použije na financování činností v oblasti přizpůsobování se změně klimatu.

Zatímco na projekty související s klimatem bylo z celého rozpočtu EU na období 2014–2020 vynaloženo 20 % – v období 2021–2027 se tento cíl zvýšil na 30 % s tím, že z Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) je vyčleněno 35 %.

Kromě toho poskytla Evropská investiční banka v roce 2021 rozvojovým zemím 2,56 mld. eur na financování opatření v oblasti klimatu. Tyto prostředky slouží k financování například projektů v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů v Africe a dalších regionech a jsou často kombinovány s finančními prostředky Komise a národních agentur v zemích EU.

Hlavním prostředkem unijní podpory politického dialogu a konkrétních, cílených opatření v oblasti klimatu v rozvojových ekonomikách byla globální aliance pro boj proti změně klimatu + (GCCA+). Tato iniciativa probíhala od roku 2014 do roku 2020 a projekty v jejím rámci se v současné době dokončují.

Prostředky na poskytování grantů z této iniciativy se zvýšilo z 317,5 milionu eur v první fázi (2007–2014) na 420 milionů eur ve druhé fázi (2014–2020).

Aliance GCCA+ se výrazně zaměřovala na nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy, protože ty jsou změnou klimatu ohroženy nejvíce.

Obecným cílem bylo podpořit politický dialog a spolupráci v oblasti změny klimatu mezi EU a rozvojovými ekonomikami.

Prioritní oblasti:

• začlenění změny klimatu do široké škály aspektů národních rozvojových strategií
• zvýšení odolnosti vůči dopadům změny klimatu
• pomoc zemím při formulování a provádění strategií pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování
• pomoc těmto zemím s přípravou a financováním slibných (tj. nákladově efektivních) rozvojových projektů souvisejících s klimatem.

Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) je součástí investičního rámce EU pro země mimo EU. Zajišťuje celosvětové finanční krytí celé řady finančních operací. Je součástí dlouhodobého rozpočtového programu EU pro vnější činnost: NDICI – Globální Evropa.

Jedná se o komplexní nástroj, který nabízí různé prostředky na podporu rozvoje partnerských zemí, jako jsou:

• záruky
• granty poskytované prostřednictvím „kombinování zdrojů financování“ (kombinace grantů EU a půjček komerčních bank)
• technická pomoc partnerským zemím při zvyšování kvality jejich projektů a provádění reforem

EFSD+ bude obstarávat finanční zdroje pro udržitelný a inkluzivní hospodářský rozvoj ze soukromého sektoru. Podpoří investice do partnerských zemí za účelem vytváření důstojných pracovních míst, posilování veřejné a soukromé infrastruktury, podpory obnovitelné energie, udržitelného zemědělství a digitální ekonomiky.

Tento investiční rámec zahrnuje rovněž záruku pro vnější činnost, která zvyšuje unijní financování udržitelného rozvoje na 53 mld. eur.

Záruka pro vnější činnost má na zajištění operací EFSD+ kapacitu 39,8 mld. eur. Spolu se soukromým sektorem a díky pákovému efektu může v období 2021–2027 zmobilizovat investice ve výši 200 mld. eur.

EU je i nadále odhodlána přispívat k dosažení cíle rozvinutých ekonomik, kterým je do roku 2025 společně mobilizovat z různých zdrojů 100 mld. USD ročně na podporu rozvojových ekonomik.

Finanční podpora pochází z nejrůznějších zdrojů – veřejných i soukromých, dvoustranných i mnohostranných, ale i z alternativních zdrojů financování – v kontextu přijímání smysluplných zmírňujících opatření a jejich transparentního zavádění v rozvojových ekonomikách.

EU vyzývá stávající i potenciální přispěvatele, aby financovali také klimatická opatření v rozvojových ekonomikách v souladu s jejich možnostmi a povinnostmi v této oblasti.

OECD zveřejnila v září 2022 zprávu o financování klimatických opatřeních, které rozvojovým ekonomikám poskytly rozvinuté ekonomiky. Ve zprávě se uvádí, že rozvinuté ekonomiky činí ve financování opatření v oblasti změny klimatu pokroky, a naznačuje, že vzestupný trend bude dále pokračovat. V roce 2020 toto financování dosáhlo 83,3 mld. USD oproti 58,6 mld. USD v roce 2016.

Zelený klimatický fond byl zřízen v roce 2010 a jeho účelem je pomáhat rozvojovým ekonomikám se snižováním emisí skleníkových plynů a přizpůsobování se změně klimatu.

Od roku 2014 byly v jeho rámci shromážděny počáteční přísliby v hodnotě 10,3 mld. USD. Země EU přislíbily téměř polovinu z této částky: 4,7 mld. USD.

V rámci prvního doplnění prostředků Zeleného klimatického fondu v říjnu 2019 se 27 zemí (z nichž většinu tvoří země EU) zavázalo doplnit fond v příštích čtyřech letech o dalších 9,78 mld. USD. Do 31. května 2022 vyplatily země EU z přislíbených finančních prostředků 5,5 mld. USD.

Některé země a regiony EU rovněž vynakládají přibližně 95 % ročních dobrovolných závazků k zajištění fungování Adaptačního fondu, který pomáhá rozvojovým zemím přizpůsobit se změně klimatu. Evropská komise přislíbila na konferenci COP26 v roce 2021, že tento fond podpoří částkou 100 milionů eur.

V zájmu přechodu na hospodářství šetrné ke klimatu a nastavení udržitelného hospodářského růstu musí země přilákat větší objem veřejného i soukromého financování.

Financování opatření v oblasti klimatu na mezinárodní úrovni by mělo být využíváno jako páka ke stimulaci investic odolných vůči změně klimatu a investic do nízkouhlíkových technologií, které by v rozvojových ekonomikách doplnily domácí zdroje.

Unie zastává dvojí přístup:

• poskytovat granty přímo nejchudším a nejzranitelnějším zemím
• využívat poskytování grantů k mobilizaci soukromých investic, a to kombinací grantů s půjčkami a kapitálem z veřejných a soukromých zdrojů, včetně dvoustranných a mezinárodních rozvojových bank

EU a její členské státy například zavedly řadu nástrojů kombinování zdrojů, které mísí poskytování grantů s půjčkami a pokrývají různé regiony.

Podrobnější informace zobrazíte kliknutím na znaménko +.